Kostel St. Michaelis v Hofu
 |
V okenním překladu vchodového severního schodiště je sice vytesán rok 1559, ale hlavní evangelický kostel v Hofu, který společně s radnicí formuje obraz ulice Ludwigstrasse, je daleko starší. Dle historických pramenů začalo první z celkem 4 stavebních období okolo roku 1230. Tehdy vznikla kaple, která byla zasvěcena archandělovi Michaelovi a je „pobočkou“ kostela Sv. Vavřince (St. Lorenzkirche). Žádný jiný Boží stánek nebyl tak zužován válkami a požáry jako kostel Sv. Michaela. Po zničení při požáru města v roce 1299 byl postaven v průběhu let 1380 a 1386 trojlodní halový kostel s příčně vysunutými kaplemi.
 |  |
Jednoznačně nejdůležitější stavební etapou byla třetí v pořadí od roku 1480, neboť kostel sv. Michaela dostal svou konečnou podobu. Při nezbytném rozšíření z důvodu stálého nárůstu počtu obyvatel byl učiněn odvážný krok: městská zeď byla směrem na východ proražena. Ve znamení reformace byl kostel sv. Michaela v roce 1536 zvolen hlavním evangelickým kostelem. Několikatýdenní obléhání v roce 1553, při kterém byl kostel intenzívně ostřelován, připomínají dělové koule na středním chórovém okně a na severní věži ještě dnes. |
Městský požár dne 4. září 1823 měl katastrofální důsledky: zůstaly pouze věže a okolní zeď. Díky tomu se mohl při nové výstavbě od roku 1826 zachovat vnější charakter. Plány navrhl Georg Erhard Saher, který byl předtím činný v Postupimi a spolupracoval s proslulým Karlem Friedrichem Schinkelem. Kostel Sv. Michaela byl znovu zvětšen a postaven v jednoznačném novogotickém stylu. Změna postavení sloupu znamenala pro střední loď rozšíření, zatímco postranní lodě hodně ustoupily. Tím vznikl velký světlý chórový prostor. |
|  |
 |
Změněny byly také věže, na které byly nasazeny osmiúhelníkové helmice. Při stálých přestavbách sehrál důležitou roli rok 1884. Za prvé byla odstraněna stěna portálu se žulovými sloupy, za druhé byla v prostoru chóru instalována nová barevná okna. Představují zvěstování, narození, zmrtvýchvstání a zjevení Páně. Tři střední okna vytvořil berlínský profesor Carl Gottfried Pfannschmidt.
 |
Vybavení kostela pochází z doby po požáru v roce 1823, mimo gotický dřevený krucifix z 15. století. O jedno umělecké dílo jsou dnes návštěvníci ochuzeni: původní vysoký oltář z roku 1465, v dějinách umění známý jako „hofský oltář“, se nachází ve „Staré pinakotéce“ v Mnichově. Je považován za jeden z nejhezčích franckých deskových oltářů s 8 obrazy a byl vytvořen bamberským Hansem Pleydnwurffem. V dopise evangelického děkanátu je projevena lítost nad ztrátou tohoto uměleckého pokladu: bohužel až příliš oddaný městský rada daroval na podnět úřadu Ludvíka I. oltář královským sbírkám v Mnichově. Opakované snahy o navrácení do Hofu v posledních desetiletích byly neúspěšné.
Současný oltář je od mnichovského umělce Anselma Sikkingera z roku 1884. Představuje oltářní sakramenty, na postranních křídlech 4 evangelisty a v horním části oltáře symbolické zobrazení víry, lásky, naděje.
 |
Výjimečným uměleckým dílem jsou varhany kostela sv. Michaela, které vytvořili v roce 1834 bratři Heidenreichovi a při skladbě tónů se čerpalo od Silbermanna. V roce 1967 bylo při důkladné renovaci podle starých podkladů rekonstruováno základní patro, horní patro a pedál - a jako třetí nástroj bylo vědomě doplněno moderně uspořádané stavědlo. Podle odborníků představuje toto dílo ve stylu biedermeier nejzvučnější varhany v Bavorsku. Varhany a k tomu ještě výborná akustika v kostele sv. Michaela jsou samozřejmě ideálním předpokladem pro oratoria a koncerty Hofských symfoniků, známých umělců a sboru kostela sv. Michaela, který se těší výjimečnému ohlasu. Imponující je večerní pohled z výšiny Theresienstein, když je nasvícen kostel sv. Michaela i radnice, jakožto jeho vzdorovitý „soused“.
