V běhu času se tento znak měnil: tak "přišli" z velké městské pečeti z roku 1561 dva nazí "divocí muži" a k nim podklad jako ozdobný doplněk. Poprvé se na barevném zobrazení z roku 1581 objevuje přes horní okraj nyní svisle stojícho erbu červený anděl, věže dostaly modré "cibulové střechy s lucernou".

Koncem 16. století přišla móda znázorňovat tyto anděly zvláště na občanských znacích jako nosiče štítu. Oba "diví muži" drželi ve svých rukách dle zobrazení nejprev kyje, pak vyvrácené stromy nebo stromy srostlé se zemí, barevné řešení anděla se mění.

Některá zobrazení a pečetě měla od roku 1840 jinou formu. V jednou znaku opatřeném korunou zdiva jsou dvě věže, jež jsou spojeny s trojúhelníkovým štítem, mezi tím znak lva, který drží anděl. Král Ludvík povolil 9. května 1840 návrat ke staršímu znázornění s následujícím textem:"Mezi dvěma červenými věžemi, korunovanými cibulovými střechami je černý štít, v něm nekorunovaný zlatý lev ve skoku. Štít drží stříbrný anděl se zlatými křídly. O věže se opírají dva diví muží se zelenou bederní rouškou a na hlavě se zelenou korunou z listí, každý drží v ruce jeden strom. Veškeré části stojí na travnaté ploše, pod níž ukazuje zlatý pás název Hof".

Je možno si dobře představit, že tento znak byl svou velikostí nevzhodný pro použití jako pečeť. Návrhy změn byly provedeny v letech 1929, 1932 a 1950. Se zavedením městské vlajky v barvě žluté a černé roku 1954 se dosáhlo také upravení městského znaku. Navázalo se přitom na nejstaší předlohy: věže byly znázorněny dle dřívějšího způsobu staveb v oblasti řek Labe a Saale v kvádrovém stylu s kamennou helmou, diví muži a anděl byli jako pozdější dopňky opět odstraněni. Zároveň obdržel znak také heraldicky správné uložení do znakového štítu.