Hofské pivo

Občané města Hofu vařili pivo již od nepaměti a od roku 1319 po propůjčení městských privilegií pak také na právním základě. Vaření piva je umění. Je to otřepaná pravda, podložená tím, že bez cechovních pravidel pro toto řemeslo se pivo vařilo nejdříve doma a teprve časem se vyvíjeli specialisté. V dějinách města nalezneme mnoho informací k tomuto tématu. Kronikáři zaznamenali, že v 16. století bylo v Kulmbachu oblíbenější hofské pivo nebo že se kvůli předraženým cenám uskutečnila demonstrace a cenu musela stanovit městská Rada. Také se hovoří o dřívějších pravidlech pro zabezpečení kvality.

Dnes jsou v Hofu tři středně velké pivovary, přičemž se částečně z hlediska právního fungují částečně jako pivovary obecní. Celková produkce  chutného moku není srovnatelná s "pivy k televizi", pocházejícími z průmyslové velkovýroby. Ta hofská svůj vlastní charakter a majitele i sládka v Hofu každý zná. Oni sami ručí za vynikající kvalitu. A tak může být Hof, ležící na území, které je celosvětově nejbohatším na pivovary, pyšný na tradici a současnost. Hofské pivo je jedním z důvodů. Pohled na orosený máz piva je stejně hezký jako pohled na blýskající se kotle ve varně.

Vařit pivo je umění - pít ho je požitek.

Hofský  „Schlappentag" (Bačkorový den) se slaví v pondělí po svátku svaté Trojice - od roku 1432 - po vpádu husitů, kdy se již dva roky před ním hofští řemeslníci museli ozbrojovat. Z posledního možného dne nácviku střelby, ke kterému někteří mistři i jejich učňové dorazili z dílny v pantoflích - tedy bačkorách - se stal v průběhu času hofský národní svátek. I zde hraje pivo určitou roli. Pro tento den vaří hofský pivovar Zeltbräu obzvláště dobré (a silné) pivo podle speciální receptury – „Schlappenbier“ (Bačkorové pivo).